Partnerské vztahy

12. února 2011 v 16:09 | přišlo mailem ... |  SEMTAM-ník
Celý náš život tvoří nekonečné množství maličkostí a to platí všude bez výjimky - samozřejmě i v partnerských vztazích. A když si tak proplouváme těmito všedními maličkostmi, které nás buď těší, nebo naopak ničí, musíme se naučit počítat nejen s chybami lidí kolem nás, ale především s těmi vlastními.
Nejrůznější zlozvyky jsou samozřejmou součástí každého člověka a tak jako ženy zoufale kritizují své milence a manžely s kolegyněmi u ranní kávy, i muži se občas neudrží a nad půllitrem piva se kolem čtvrté ranní svěří kamarádovi s tím, že jeho žena nebo přítelkyně už je pár měsíců absolutně nesnesitelná.

Muž versus žena = odvěká rivalita mezi dvěma pohlavími, která snad jako by ani nebyla ze stejné planety.
Jenže co ženám vlastně na mužích tolik vadí, když bez nich nakonec stejně nemohou být?
Je to nevěra?
Násilí?
Nebo chodí domů totálně namol?
Ve většině případů rozhodně nejde o tak zásadní věci, ale spíš jen o poházené oblečení na židli, mokré ručníky na podlaze v koupelně, vlasy achlupy v umyvadle, způsob vymačkávání zubní pasty, permanentně zvednuté prkénko u záchodu, přehnané utrácení při sázení na cokoliv, zběsilou jízdu po dálnici, otáčení za každou druhou sukní a o tu nepochopitelnou závislost na dálkovém ovladači…

Vyhrát za každou cenu
Jedním z nejvýraznějších rysů každého "normálního" muže je nekonečná soutěživost. Nejde jen o partičku karet v hospodě u piva s kamarády, ale spíš o jakési chorobné nutkání zvítězit za každou cenu. Nezáleží na tom, jestli hraje zrovna piškvorky, Člověče, nezlob se, leze na Mount Everest nebo závodí s Jaguarem, který ho právě předjel na dálnici…
On prostě musí vyhrát.

Bobřík mlčení
Muži toho obvykle moc nenamluví, což je pro typickou ženu naprostá pohroma. Pokud taková žena přijde domů, má chuť si popovídat a její manžel leží ve stabilizované poloze na gauči, přičemž energii, kterou vydává, směruje pouze do pravého palce na dálkovém ovladači, rozhodně tím nevznikají optimální podmínky pro pohodovou rodinnou atmosféru.
Ve výjimečných případech se ovšem stává, že některá z pronesených vět dolehne až k manželově uchu, což vyvolá jednu ze dvou modelových situací. Buď je muž nebývale tolerantní a vyslechne,o čem jeho žena mluví, nebo s vypětím všech sil zesílí tlak na dálkový ovladač (nepochybně v dobré vůli zprostředkovat své ženě komentář z fotbalového zápasu mezi Realem a Barcelonou).

Hypochondr každým coulem
Každý opravdový muž je těžký hypochondr. Bolení hlavy si obvykle vykládá jako rašící mozkový nádor velikosti pomeranče a stěží postřehnutelné loupnutí v zádech je pro něj důvodem k okamžitému nástupu na ozdravný pobyt v léčebně. Pokud bude žena takové obtíže zlehčovat, nebo nebude dostatečně starostlivá a třeba jí unikne v takové situaci dokonce i ironický úsměv, je na hádku zaděláno. Vše naopak vyžehlí dotaz, zda by nebylo vhodné zavolat pohotovost, nebo například neúnavné poletování kolem postele s léky, čajem a suchými rohlíky (s kusem krkovičky).


Sliby chyby
Většina mužů je ochotna slíbit v podstatě cokoliv, jen aby svou drahou polovičku alespoň na nějakou chvíli umlčela. Sliby se běžně pohybují od výměny prasklé žárovky, přes novou poličku do kuchyně až po účast na manželčině pátečním firemním večírku. Jenže realita postupně přechází od slibů k větám typu: "Miláčku, příští týden už to opravdu udělám, přece se teď kvůli tomu nebudeme dohadovat," až nakonec skončí tak, že žárovku vymění soused, poličku přitluče sestřin manžel, který je tu na návštěvě, a večírek proběhne ve společnosti stejně tak otrávených kolegyň z práce.

Chronická zapomnětlivost
Zvláštní je, že většina mužů má společnou jednu vlastnost - chronickou zapomnětlivost. Ovšem ještě podivnější je, že muž sice zapomene, že měl ve čtyři ve školce vyzvednout svého syna, dojít se psem na povinné očkování a koupit domů dva kartóny vody, ale rozhodně se mu z hlavy nevykouří pivo s kamarádem z vojny, schůzka s montérem v autoservisu a sázka na hokejovou extraligu. A asi ani není třeba dodávat, že kromě toho se nevyléčitelná zapomnětlivost vztahuje samozřejmě i na veškerá výročí, narozeniny a svátky.

Nákupy - kámen úrazu
Ženy milují nákupy, muži nakupování ze srdce nenávidí. Vzít s sebou muže na celodenní nákup se v podstatě rovná žádosti o rozvod. Proto je rozhodně vhodnější nakupovat společně buď rychle a bez zbytečného protahování a nebo se vydat do města každý sám. Faktem ale je, že pokud se rozhodne žena zůstat doma a pošle svého manžela na nákup samotného, výsledek se bude od jejího očekávání lišit asi jako černá a bílá. Pokud k takové situaci dojde, měla by každá žena zvážit, nakolik je její muž schopen poradit si v supermarketu sám bez cizí pomoci. Důležitý je podrobný seznam nákupu, nejraději ve dvou vyhotoveních, a přesná instruktáž ohledně cen a množství všeho, co putuje do nákupního košíku. Jinak se totiž může snadno stát, že se muž vrátí s nákupem potravin minimálně na měsíc dopředu, s hromadou nepotřebných věcí počínaje příručním kufříkem pro domácího kutila a konče novým DVD přehrávačem (soused ho má přece taky), přičemž asi není třeba zmiňovat stav vašeho společného bankovního konta.

S nimi to nejde a bez nich už vůbec ne ...
Takže i když se s nimi někdy nedá mluvit, i když upřednostňují bandu opilých kamarádů před svou trpělivou manželkou, jejich představa o ideální dovolené připomíná třetí světovou, někdy zrovna nevoní, jsou občas studení jak psí čumák a nemají smysl pro romantické večery při svíčkách a místo toho vestoje krájejí lžící studený řízek mezi horami špinavého nádobí, jsou to prostě oni, kdo pro ženy zůstanou až do skonání věků na prvním místě.
Jsou prostě takoví a nikdy jiní nebudou. Buď se s nimi budeme jen hádat, nebo přistoupíme na jejich taktiku a začneme si užívat :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama